utorok 15. októbra 2013

Hruškadóttir


Sem tam niekto pochváli knihu okrídlenou vetou: "Keby som niekedy napísal knihu, chcel by som, aby bola ako táto." No a presne toto sa mi stalo, keď som čítala Hruškadóttir.

Introvertnú, intímnu, tenkú knihu, pri čítaní ktorej mi hneď po pár stranách bolo ľúto, že je práve taká tenká. A že neviem písať. Našťastie čítať viem, a tak mám dve možnosti. Čítať pomaly, alebo čítať znovu. Tentokrát je správne.

Kniha o vnímaní sveta intorvertnou dievčinou, ktorá na strednej škole našla blízku priateľku, zblížila sa s jej rodinou a našla u nich samu seba. A o tom, ako s týmto jej celým novým milovaným svetom zamávala osudná náhoda.  
Je to príbeh vyrozprávaný nesmierne zaujímavým spôsobom. Čítam myšlienky, ktoré si hovorí niekto iný v duchu. Som v jeho hlave a myslení. A je mi to veľmi blízke.


"Takže si uděláme takový malý test. Neberte to moc vážně, je to jenom hra, řekla učitelka."A právě proto , že je to jen hra, nemůžete ji z žádného racionálního, obhajitelného důvodu odmítnout. Nesnáším hry.
Důvěrně známé lehké chvění horka na tvářích. Stresuje mě povinnost vyvíjet sebemenší kreativní úsilí teď honem, na místě - plácni, co tě napadne. Mít tak čtyři pět minut o samotě místo v roztěkaném kolektivu, mít tak tužku v ruce místo bezmocně klapajíci pusy."


"Vůbec nejsem puntičkář. Snažím se nebýt. Nelíbí se mi to a nechci to. Jako malá jsem nedokázala usnout, pokud byl pokrčený závěs nebo přehnutý lem záclony. Nemohla jsem se učit, když nějaký papír provokativně čouhal z koše. Kolem patnácti jsem to pak cíleně trénovala - nepodlehnout, ignorovat, neuklízet rozpracované věci, sem tam nechávat nějaký předmět žít jen tak volně v prostoru, bez vyhrazeného místa ve skříni nebo v poličce."



"Cestopisy vůbec, čtu romány. Nemám rada povídky. Jsou o něčem, co se stalo, to mně nezajímá. Baví mě postavy. V románu o nich zjistíš všechno, včetně oblíbené barvy a způsobu čištění zubů. Právě to o nich potřebuju vědět, abych jim začala věřit."

Jana Šrámková
Jana Šrámková vyštudovala teológiu. Za svoj debut Hruškadóttir dostala literárnu Cenu Jana Ortena. O napísaní tejto knihy povedala: "Zčásti jsem psala o tom, že i když člověk vyrůstá ve skvělé rodině nebo mezi lidmi, kteří se mají rádi, ve výsledku si stejně všichni ubližují, Nejde to jinak, vztahy jsou takové. Tím, že jsem motiv vtělila do knihy, jsem ho nějak přijala. Přestalo mě to děsit."
V tomto roku jej vyšla druhá kniha Zázemí.

fotky  google.sk, ja

kniha: Hruškadóttir
autorka: Jana Šrámková
vydal: Labyrint, 2008

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára

Ďakujem za váš postreh.